Land art je umělecký směr 60. let, který vznikl v USA. V užším smyslu slova nepatří k zahradnímu umění, ale v současné krajinné architektuře se dodnes používají prvky land artu. Hlavně tam, kde se používají skulptury a objekty z organických a anorganických materiálů. Umělci tohoto směru se obrátili proti komerčnímu umění a měli záporný postoj k výrobě umění, které je v galeriích a muzeích. Namísto toho tvořili umělecká díla na přírodních místech, které jsou těžko dostupná a nepřetvořená zásahem člověka. Díla Land artu někdy působí svou monumentalitou. Umělci využívají intenzitu vnímání a přírodní zkušenosti pozorovatelů s efekty vznešenosti v přírodě a pracují s jednoduchými formami.

Christo Javacheff  (1935) -  americký sochař bulharského původu. Umístil např. u Los Angeles do přírody 1760 obrovských žlutých slunečníků, v severní Kalifornii vystavěl bezmála čtyřicetikilometrový látkový plot a 11 floridským ostrovům vytvořil plovoucí růžové sukně. Umělec, který žil od roku 1964  v New Yorku, se ale proslavil především "balícími" projekty. Ty měly mezi veřejností vždy velký úspěch. Látkou pokryl mrakodrapy, část australského pobřeží, římské hradby, živé stromy, pařížský most Pont Neuf (1985) či berlínský Říšský sněm (1995). Jejho vůbec první instalací bylo v roce 1961 zabalení olejových sudů v přístavu v Kolíně nad Rýnem.

Studenti v hodině výtvarné výchovy zpracovávali téma land artu a "balení" na předmětech, které si donesli a pokoušeli se z nich vytvořit "balící" objekt. Nakonec své miniskulptury skicovali tužkou.